Vernisáž:
čtvrtek 28.11. 2013 v 18 hod.
Termín výstavy:
28.11. 2013 – 7.1. 2013
Životopis
Emil Zimmer (pseud. Zimar)
1912 Husovice u Brna – 1975 Brno
Malíř a grafik
Studia:
Čtyři roky večerních kurzů veřejné Školy uměleckých řemesel v Brně, čtyři roky pokračovací školy typografické. Vyučený litograf. V letech 1932-38 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, v letech 1938-39 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u Maxe Švabinského. Roku 1937 vystavoval na Světové výstavě v Paříži barevné litografie k La Fontainovým bajkám, dále vystavoval v Amsterodamu, v Praze, Brně a Turčanském Sv. Martině.
(in: Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců, sv. 2., 2000)
EMIL ZIMMER – životopis, který sestavila manželka Libuše Zimmerová
Narodil se 13. 7. 1912 v Brně – Husovicích jako nejmladší syn rodičů Emila Zimmera a Emilie, rozené Antonínové. Jeho otec byl rozený Rakušan, matka Češka, původem Italka. Její předkové přijeli do Čech stavět silnice.
Rodiče malíře Zimmera hovořili česky, německy a po pobytu ve francouzském kantonu ve Švýcarsku také francouzsky. Otec tu působil jako malíř porcelánu v továrně na švýcarské hodinky. Maloval na ně miniatury a různé figurální výjevy v barvách, což bylo tehdy módní. Měl výtvarné nadání, které zdědil i jeho syn. Po určité době se rodiče vrátili do Brna, založili rodinu a žili v rodinném domě v Husovicích, který zdědila matka. V Brně potom pracoval otec v továrně SFINX, kde maloval na nádobí.
Syn Emil absolvoval základní školu, vyučil se litografii a studoval na Škole uměleckých řemesel u prof. Süssera, odkud přešel do Prahy na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kterou úspěšně absolvoval. Ilustroval bajky francouzského spisovatele La Fontaina a Jízdní hlídku spisovatele Františka Langera, které profesor J. Benda poslal na světovou výstavu v Paříži. Po tomto výtvarném úspěchu se ucházel o přijetí na Akademii výtvarných umění do Prahy, kde byl přijat prof. Maxem Švabinským. U něho studoval 3 roky až do zavření vysokých škol Němci.
Následoval návrat do rodného Brna, kde pracoval v atelieru jako akademický malíř a grafik uznaný Syndikátem výtvarného umění. Působil jako portrétista, kreslil i prováděl olejomalby na plátně. Maloval významné osobnosti, zátiší, krajiny, kytice a další. Byl inspirován obzvláště francouzskými umělci (Renoir, Degas, Bonnard, Manet, Monet, Gauguin, Toulouse-Lautrec a další). Zůstal realistou, byl organizován v Praze ve výtvarném spolku MAROLD. Ilustroval dětské knihy, prováděl grafické práce, náměty byly též náboženské. Páter farář kostela sv. Jakuba v Brně objednal návrh na barevné okno do tohoto chrámu, které podle Zimmerova nákresu bylo odborně provedeno a je tam dosud. Jde o námět z doby obléhání města Brna Švédy.
E. Zimmer byl pilný malíř, který stále studoval a jezdil do galerií.
Musel se zařadit do zaměstnání. Pracoval v Moravské ústředně v Brně jako rytec portrétů do černé švédské žuly pro různé kamenosochařské závody, které tuto práci potřebovaly. Kontrola odborných výtvarníků uznala tyto rytiny za umělecké, což bylo v té době žádoucí – nemohlo tak jít o podnikatelskou činnost, za kterou chtěl tyto rytiny tehdejší režim označit. Zimmer prožil těžké doby padesátých let .Ve svazu modernistů neměl úspěch a nikdy se do této práce nenutil. Svoje obrazy často konzultoval s profesorem dějin umění a bývalým rektorem Jaromírem Pečírkou. Stýkal se s profesorem Maxem Švabinským, jezdil do Drážďan, Budapešti a splnil se mu i jeho sen – „Louvre“ v Paříži.
Osvobození se však nedožil, zemřel 6. 9. 1975 po operaci kýly ve svých 63 letech. Jeho atelier už neexistuje. Kunsthistorik Stöhri zařadil jeho díla k postimpressionistům, jako byli francouzští malíři Bonnard a Vuillard. Jeho paleta je zcela suchá už 38 let.
Vzpomínáme. Libuše Zimmerová a dcera Zlata.
